Ford Mondeo

Ford Mondeo byl poprvé uveden na trh v roce 1992 s cílem nahradit vůz Ford Sierra. Ford v tomto případě myslel striktně globálně. Vůz byl sice navržen pro Evropu, ale v plánu bylo prodávat jej i v USA, což se podařilo. Vůz se vyráběl a prodával řadu sezón a během času se na trh dostalo několik generací Mondea. Ford Mondeo se také stal účastníkem britského šampionátu cestovních vozů (BTCC) mezi roky 1993 a 2000. 

V roce 2000 byl původní počet dvou vozů rozšířen na tři a tento tým ovládl zcela sezónu, když obsadil první tři místa a v Poháru konstruktérů šampionátu zvítězil vůz o neuvěřitelných 104 bodů. Vozy Mondeo se však účastnily i dalších sportovních akcí, kupříkladu v Argentině byl Ford Mondeo jedním ze soutěžních vozů Top Race a získal tři mistrovské tituly ve třídě TRV6 a dva mistrovské tituly v Top Race Series.

Zde může být vaše reklama

První generace vozů Mondeo byla vyráběna od listopadu 1992, do prodeje se tyto vozy střední třídy dostaly v březnu 1993. Tyto vozy se obvykle označují Mk I. K dispozici byl vůz jako čtyřdveřový sedan, pětidveřový hatchback a pětidveřové kombi, všechny verze se vyráběly v belgickém městě Genk. Vedoucím projektu Mondeo byl John Oldfield.

Náklady na vývoj Fordu Mondeo

Náklady na vývoj vozu byly vysoké, zejména kvůli novému designu, protože jen malá část vozu byla sdílena s Ford Sierra, jeho předchůdcem. V první generaci vozů Mondeo byl nejběžnější pohon předních kol, vzácnější pohon všech čtyř kol se objevil jen ojediněle. Interiér vozu, zejména přední části, je poněkud stísněný. Řekněme více, než by se dalo očekávat u vozu této velikosti. Mondeo představilo také novou manuální a automatickou převodovku a sofistikované zavěšení konstrukce, což zlepšuje ovladatelnost vozu a také jeho jízdní vlastnosti. Vzhledem k tomu, že vývoj Mondea probíhal v bouřlivých časech, bylo nezbytné aby nový vůz byl dobrý a skvěle se prodával.

Ford Mondeo a bezpečnost

Velkou prioritou vozu se stala bezpečnost. Šlo vůbec o první vůz, který se prodával s airbagem řidiče ve všech verzích, dále obsahoval přepínače bezpečnostních pásů a ABS jako standardní funkce. 

Mezi další pozitiva Fordu Mondeo patřila kontrola trakce nebo elektricky vyhřívané čelní sklo. 

Interiér vozu byl dobře vybaven, zahrnoval loketní opěrku s CD či centrální zamykání (na dálkové ovládání). Vyšší specifikační modely měly kožené potahy, elektrické střešní okno nebo například kola z lehkých slitin.

V prosinci 1998 Ford vydal v Evropě sportovní vůz s kupé karoserií založený na Mk II Mondeo s názvem Ford Cougar.

Mondeo facelift

Facelift Fordu Mondeo I. generace se objevil v říjnu 1996 s označením Mk II, reagoval na tři hlavní problémy originálního Mondea. Byly to jednak špatný výkon světel, neurčitý styl nebo stísněný prostor pro nohy vzadu. Nejvýznamnější změnou bylo zavedení masky chladiče a větší osvětlení. Verze Mondeo sedan také představila výrazná zadní světla. Přibyl další panel reflektorů, rozšířený kolem horní a boční strany zadních křídel. Také interiér byl mírně revidován, ačkoliv například základní přístrojová deska zůstala stejná jako předtím. Bezpečnostní specifikace byla vylepšena a získala 3 hvězdičky v EuroNCAP testování. Spolu se zcela novou platformou byly zde také použity nové Zetec motory Ford. Konkrétně šlo o tři verze 16-ventilových motorů. Jednak 1,6-litrový motor s výkonem 66 kW z Escortu, dále pak 1,8-litrový s výkonem 85 kW také z Escortu a Fiesty a 2,0-litrový motor s výkonem 100 kW. Alternativou k Zetec motorům byl pak Endura-D 1,8 turbodiesel. V řadě vozů „ST“ byl pak použit nový V6 24-ventilový motor. Výkon Mondea zůstal na 130 kW (170 koní), ale řada „ST“ obsahovala další plusy pro řidiče i spolujezdce. Zahrnovala jedinečnou kabinu, 16-palcová kola z lehkých slitin a plnou verzi balíčku Rally Sport Design jako standard. V roce 1999 pak byly představena limitovaná edice Ford Mondeo ST200 s motorem V6 Duratec s výkonem 150 kW (200 koní). 

Druhá generace vozů Ford Mondeo

II. generace Ford Mondeo začala vyrábět v říjnu 2000. Tento vůz byl podstatně větší než jeho předchůdce a plně těží z koncepčního vozu Prodigy. Celkový dojem se dá nazvat umírněnějším a vyzrálý. Delší rozvor a nový dieselový motor řešily hlavní problémy první generace automobilů. Základní podvozek a design zavěšení vozu byl převzat z předchozí generace, takže vůz navázal na reputaci svého přechůdce a pokračoval v ní coby špička ve své třídě v oblasti manipulace a jízdních vlastností.

Také interiéru byla v této generaci vozů věnována značná pozornost. Ford upustil od zaobleného „amerického“ vnitřku používaného v první generaci vozu a vytvořil plnější „germánský“ design, který také nabízel vyšší kvalitu v důsledku použití kvalitnějších a dražších materiálů. Facelift z roku 2003 zavádí další nové úrovně výbavy.

Stejně jako u jeho předchůdce byla hlavní devizou vozu Mondeo pasivní bezpečnost. S ještě větší karosérií Ford představil svůj takzvaný „Inteligentní systém ochrany“ (IPS), používající inteligentní řadu senzorů založených na principu neuronových sítí, které volí kombinace bezpečnostních prvků použitých v konkrétním případě. Pro zvýšení aktivní bezpečnosti pak byly všechny modely Mondea vybaveny protiblokovacím brzdovým systémem a elektronickým rozdělovačem brzdné síly, jako volitelná výbava pak byl v nabídce Elektronický program stability (EPS). Nicméně v testování EuroNCPA v letech 2000-2007 dosahoval ford Mondeo 4 hvězdiček, zejména z důvodu vyššího než průměrného rizika poranění hrudníku řidiče při čelním nárazu. Příčinou byla patrně použitá platforma CDW27, která se objevila jak v první, tak i ve druhé generaci Fordu Mondeo. 

Mondeo II. generace

Ford Mondeo se etabloval jako nejpopulárnější britský automobil své třídy a držel tuto pozici dlouhou dobu. Druhá generace Fordu Mondeo byla také zvolena autem roku v roce 2002 na Novém Zélandu.
Motor Zetec byl v této generaci vozů vynechán, zatímco byly zavedeny zcela nové 1,8 a 2,0-litrové Duratec motory. Standardní 2,5-litrový V6 motor byl znovu použit a pro ST220 a vyšší modely byl vyvinut 3,0-litrový motor. Archaický Endura-D 1,8 litru přeplňovaný vznětový motor byl nahrazen sofistikovanějším 2,0-litrovým 16-ventilovým Duratorq (TDCi a TDDi) s pevnou nebo variabilní geometrií turbíny. Chytrý turbínový systém umožňuje navýšení točivého momentu na krátkou dobu o cca 10%. Tento motor je v rámci Ford společnosti označován jako „Puma“.

Další novinkou v této generaci Mondea byla nová automatická převodovka Durashift. Má pět rychlostních stupňů, ale patří sem i šestistupňová manuální převodovka. 

V červnu 2003 došlo k mírným inovacím vozu. Nové modely získla větší chromovou voštinovou mřížku, novou centrální palubní desku z kvalitnějších materiálů, elektronickou regulaci klimatu, satelitní navigaci, ovládání automatické převodovky na volantu.

Ford Mondeo a jeho sportovní verze

Hlavní sportovní verze ST220 měla nahradit ST200 z poslední modelové řady. Byla k dispozici ve variantě liftback, kombi a sedan. ST220 vykazovala výkon 169kW (226 koní) s použitím 3,0-litrového V6 motoru, který umí zrychlení 0-62mph za 6,6 sekund a maximální rychlost 249 km/hod. ST TDCi varianta pak měla k dispozici 2,2-litrový 4-cylindrový dieselový motor s výkonem 114 kW (153 koní), zrychlením 0-62mph za 8,2 sekund a maximálnní rychlostí 230 km/hod.

Ford Mondeo III. generace  MK IV

Ford Mondeo třetí generace Mk IV s kódovým označením CD345 byl oficiálně odhalen koncem roku 2006 na autosalonu v Paříži v pětidveřové výrobní podobě na EUCD platformě. Vůz byl poprvé indikován na Frankfurt Motor Show v roce 2005.  Prodávat se začal v květnu 2007 ve Velké Británii, kde byl k dostání v pěti různých úrovních výbavy: EDGE, Trend, Ghia, Titanium a Titanium X.

V březnu 2008 byl k dispozici nový 2,2-litrový motor s výkonem 129 kW (175 koní), poskytující zrychlení 0-60mph za 8,5 sekundy.  Ve stejnou dobu se objevil nový Mondeo ECOnetic, který byl vybaven 1,6-litrovým motorem s výkonem 85 kW (115 koní).

Nové Mondeo třetí generace používá elektro-hydraulický systém řízení, který zostřuje reakce řízení a pomáhá šetřit palivo. Vůz také nabízí rozšířenou přístrojovou desku s 5-palcovým LCD displejem pro palubní počítač, jako volitelná výbava je k dispozici satelitní navigace. Novinkou Mk IV je možnost bezklíčového startování motoru pomocí tlačítka „Ford Power“ na přístrojové desce.
V roce 2007 se po šesti letech absence vrací Ford Mondeo na australský trh.

Ford Modneo Facelift III. generace

V září 2010 přichází na trh nový facelift Mondea, který přináší nové EcoBoost motory a LED pro denní svícení. Finální změny byly předvedeny v roce 2010 v rámci Moscow International Motor Show. Také přední a zadní část dosáhla drobných změn a v interiéru došlo k použití kvalitnějších materiálů. Nová ECOnetic díky technologii Stop-Start umí ještě více snížit emise CO2. Také se zde objevuje vylepšená verze vznětového motoru 2,2l PSA s výkonem 200 koňských sil. 

Ford Mondeo MK IV

Ford Mondeo Mk V, také známý jako 2013 Ford Fusion s kódovým označením CD391 byl odhalen na North American International Auto Show v roce 2012. Na počátku ford Mondeo čtvrté generace zahrnoval kompletní sortiment EcoBoost motorů, ale od září 2013 byl přidán tříválcový 123-bhp EcoBoost, který sliboval 125g/km CO2 emise. V roce 2014 přišel hybrid vybavený lithium-iontovou baterií. V říjnu 2014 se objevila řada vozů Mondeo poháněných čtyřválcovými motory s výkonem 118-176 kW pro benzínové vozy a 115-180 koní pro dieselová auta. Na rok 2015 byl naplánován nový tříválcový ECOnetic s výkonem 125 koní. 

Vůz byl k dispozici s LED světlomety a také, poprvé ve své třídě, nabízí zadního nafukovacího bezpečnostního pásu.

Ford Mondeo byl důležitým mezníkem v historii Ford. Vývoj sice stál společnost kolem 4 miliard USD, ale stal se úspěšným a kvalitním automobilem, který se soustředí na výkon, design i bezpečnost. V každé generaci se vůz posouval o úroveň výš a získával si novou oblibu. V oblasti rodinných vozů patří vůz stále k lídrům ve své třídě. 

Kolik přeplácíte za povinné ručení?

Autopes zjistí Váš aktuální bonus